Na našich webových stránkách jsou zachyceny příběhy přeživších. Stejně jako v jiných evropských zemích a městech šlo jen o malý zlomek původního židovského obyvatelstva. O drtivé většině pacovských Židů víme jen velice málo nebo vůbec nic. Přesto je však důležité, aby alespoň střípky, které zůstaly zachyceny v paměti jejich současníků a byly předávány dalšími generacemi, zůstaly uchovány pro budoucnost. Pokračování článku zde
Večer pro synagogu přilákal návštěvníky z domova i zahraničí
Vybrané fotografie z krátké prohlídky synagogy a následného koncertu jsou nyní k dispozici na našich facebookových stránkách a na instagramu kavárny Láskomina https://www.instagram.com/p/Bpne3aHBtWN/.
Děkujeme všem, kdo jste se zúčastnili, pomáhali organizovat či jinak podpořili naši akci. Sbírka už se chýlí ke konci a pokud se nám podaří nashromáždit cílovou částku 950 000 Kč na našem transparentním účtu 2701205032/2010 do konce roku, můžeme s rekonstrukcí pacovské synagogy začít už za několik týdnů. Držte nám palce!
Stefan Bader: O čísle vytetovaném na ruce tatínek říkal, že je to přímé číslo na Hitlera
Reportáž Českého rozhlasu Vysočina o jednom z mála pacovských přeživších holokaustu Hanuši Baderovi, jehož nově vydané paměti představil v Pacově jeho syn Stefan, je nyní k poslechu zde.
Večer pro synagogu

Hanuš Bader: „Přežil jsem to“
Paměti jednoho z mála pacovských přeživších holokaustu vycházejí poprvé v českém překladu, který představíme v pátek 12. října od 18 h v Kafe Knihy Jednota v Táboře a v sobotu 13. října v městské knihovně v Pacově od 15 h za účasti syna Hanuše Badera Stefana.
Knihu bude možné zakoupit na místě. Můžete si ji také objednat přímo u nakladatele, a to v tištěné podobě i v elektronické verzi.

Výroční zpráva 2017
Stručné shrnutí prvního roku činnosti spolku pro synagogu.
Ohlédnutí za listopadovou besedou a inscenací
Na YouTube nyní můžete zhlédnout záznam veřejné besedy a následné dramatizace úryvku z pamětí jednoho z pacovských přeživších holokaustu Hanuše Badera v podání studentů pacovského gymnázia, které proběhly u příležitosti 75. výročí odsunu pacovských Židů do Terezína v listopadu 1942. Beseda i inscenace se uskutečnily v rámci víkendového programu Dějinná rozcestí a nenávratna na Vysočině, který uvedl Tikkun Pacov ve spolupráci se spolkem pro židovský památník v Černovicích 11.–12. 11. 2017. Záznam natočil Dušan Swalens.
Osudy pacovských Židů upoutaly školáky
„Jak dlouho žili Židé v Pacově?“ „Kdy byli Židé deportováni z Pacova a co se s nimi stalo?“ „Znáte jména některých pacovských Židů?“ „Byli jste někdy na židovském hřbitově v Pacově?“„“Víte, co jsou macesy a kde se v Pacově pekly?“ Na tyto a podobné otázky odpovídal les hlásících se rukou dětí z pátých tříd pacovské zakladní školy při přednášce o dějinách pacovských Židů, která proběhla v pondělí 26. března v hlavním sále pacovského zámku. Pacovské děti měly příležitost seznámit se s historií a osudy svých židovských spoluobčanů. Velký spontánní zájem, který děti během přednášky projejovaly, dává naději, že dějiny pacovských Židů nebudou zapomenuty a stanou se součástí kulturní paměti města a jeho mladé generace. Vybrané momentky z akce najdete na webových stránkách školy www.zspacov.cz
Z historie židovské obce v Pacově
Článek vyšel v zářijovém čísle měsíčníku Z mého kraje.
Patrně první zmínkou o přítomnosti Židů v Pacově je daňový soupis z roku 1570, který zde uvádí jednu osobu. V polovině 17. století zde již jmenovitě známe 9 židovských mužů a chlapců, ženy uváděny nebyly. K nim se ještě počítal muž, „jenžto děti učí“, což dokládá, že jako každá rostoucí židovská komunita se i ta pacovská snažila zajistit si výuku svého náboženství v osobě učitele či rabína a pro svůj bohoslužebný život pokud možno vydržovat kantora čili chazana, který v modlitebně předzpěvoval náboženské texty. Nezřídka se stávalo, že tyto funkce vykonávala jedna a táž osoba. V 19. století měla již pacovská obec synagogu, jistě i rituální lázeň zvanou mikve a také školu, kde se vyučovalo v němčině.
O synagogu se zajímají i krajané v Belgii
O snahách zachránit pacovskou synagogu se zmiňuje i článek na straně 6 třetího čísla loňského ročníku zpravodaje českého krajanského spolku Beseda v Belgii: www.beseda.be/images/zpravodaj/2017_09_zpravodaj_beseda_web.pdf