Otto Margolius

příběh dalšího z pacovských přeživších holocaustu

Otto Margolius se narodil 29. 12. 1907 v rodině obchodníka Josefa Margolia v obci Velké Křepiny v tehdejším okrese Ledeč nad Sázavou. 

Otto Margolius se svou druhou manželkou

Oženil se s Valerií Synkovou (*21. 08. 1915) z Pacova. Z manželství se narodila dcera Eva (*21. 05. 1938). Rodiče Valerie Synkové, Rudolf a Hermína Synkovi, vlastnili v Pacově dům číslo popisné 228. Hermína Synková také pocházela z malé obce v okrese Ledeč nad Sázavou a je možné, že jejím prostřednictvím se Otto a Valerie seznámili.

Po okupaci byl Otto Margolius od 1. 4. 1940 totálně nasazen na velkostatku Otty Weisse v Pacově. Celá rodina byla spolu s ostatními židovskými obyvateli Pacova zařazena do transportu Cb, č. 60 (16. 11. 1942) z Tábora do Terezína.

Z Terezína byli všichni odesláni transportem Et, č. 553 (23. 10. 1944) do Osvětimi. Podle svědectví jeho synovce Otty Seidlera byly manželka a dcera Otty Margolia ihned po příjezdu do Osvětimi poslány do plynové komory.

Otto Margolius jako svědek na svatbě svého synovce Otty Seidlera v prosinci 1956

Otto Margolius byl vybrán na otrocké práce v Buna-Werke und Leuna-Werke nedaleko Gliwice v Horním Slezsku, továrně na syntetický kaučuk a benzín. Osvobození se dočkal 21. 1. 1945.  V Katovicích poté krátkou dobu vykonával službu v sovětském strážním oddíle.

Po válce se již do Pacova nevrátil, ale usadil se v Mladé Boleslavi, kde před válkou žila jeho sestra Marie, provdaná Seidlerová, a kam se po válce vrátil její syn, synovec Otty Margolia, Otto Seidler.

Otto Margolius se podruhé oženil. Manželství bylo bezdětné.

Začíná první fáze obnovy interiéru

Začátkem září začaly v synagoze práce na obnově interiéru, které zahrnují odkryv nepůvodních přemaleb a vyčištění a sanaci rubové strany klenby. Konec prací je plánován na listopad letošního roku. O postupu budeme informovat na našich internetových stránkách. Aktuálně přinášíme několik fotografií.

Foto Marie Orlando

Zpráva za loňský rok a výhled do r. 2025

Pro všechny příznivce a příznivkyně pacovské synagogy publikujeme zprávu o tom, co proběhlo v loňském roce a co můžeme očekávat letos.

Foto Zdeněk Klika

První důležitou informací je, že rabínský dům byl loni prohlášen za nemovitou kulturní památku.
Pokud jde o rekonstrukci synagogy, byla v minulém roce dokončena východní fasáda. Došlo také k vybourání zazdívek v interiéru synagogy – prostor na uložení tóry a vchod na ženskou galerii. Dále byla vybourána zbylá čtyři okna na poslední, severní fasádě, kterou ještě zbývá rekonstruovat. Okna zůstanou vybourána přes zimu, aby stavba mohla „vymrznout“, což by mělo přispět ke snížení vlhkosti. Sledujeme i hladinu spodní vody uvnitř synagogy, abychom mohli s geology a architekty navrhnout nejlepší řešení podlahy a odvětrávacího systému pod ní.

Letos bude rekonstrukce synagogy pokračovat obnovou poslední fasády a posledních čtyř oken. Tato část rekonstrukce bude financována částkou 2 milionů Kč z Integrovaného regionálního operačního program EU. Máme také schváleny dvě žádosti o příspěvek od Česko-německého fondu budoucnosti a Nadačního fondu obětem holocaustu v celkové výši 800 000 Kč. Připravujeme i žádost na Fond Vysočiny a město Pacov. Tyto příspěvky budou použity na odkrytí a zakonzervování původní výmalby v interiéru synagogy.
Pokud vše proběhne podle očekávání, měli bychom mít do konce letošního roku dokončenou větší část rekonstrukce synagogy. Do budoucna nás ještě čeká vyřešení podlahy a instalace elektriky.