Židé v Pacově
Počátky židovské komunity v Pacově lze vysledovat do druhé poloviny 16. století, jak dokládá i nedávno vydaná městská kniha zmiňující například dohodu mezi Jiříkem Pekařem a Židem Jakubem o užívání průjezdu u „masnejch krámů“ z 1. března 1595. Náboženská obec zde vznikla zhruba o sto let později a podle všeho se bez větších problémů rozvíjela v sousedství převážně katolického většinového obyvatelstva, jelikož počátkem 19. století se Pacov dokonce stal na čas sídlem krajského rabína. Židovské domy se od 18. století soustřeďovaly do dvou shluků – jeden z nich se nacházel v dnešní Autengruberově ulici, kde v první polovině 19. století stálo šest domů, druhý v dnešní Hronově ulici, kde stály asi čtyři další. Budova školy a rabinátu sídlila v Malovcově ulici č. p. 315.
První modlitebna zřejmě sídlila v soukromém domě. Kolem roku 1823 byla postavena samostatně stojící novoklasicistní synagoga, později přestavěná v novorománském stylu (o níž se více dočtete zde).
Židovský hřbitov se nachází na severovýchodním okraji města v Myslíkově ulici směrem na Hořepník. Založen byl v roce 1680 a užíván byl až do druhé světové války, i když sporadicky se na něm pohřbívalo ještě v šedesátých letech. Do dneška se zde dochovalo cca 300 náhrobků, z nichž nejstarší pocházejí z první poloviny 18. století. Na přelomu 20. a 21. století byla zrekonstruována obřadní síň.
Počet Židů v Pacově postupně rostl. Kolem roku 1850 zde žilo 32 židovských rodin a v roce 1880 zde bylo evidováno 207 Židů, pak ale postupně klesal v důsledku odchodu do zahraničí a větších měst, většinou do Prahy. V listopadu 1942 byli všichni pacovští Židé posláni transportem do Terezína a odtud do koncentračního tábora Osvětim, kde téměř všichni zahynuli. Z tehdejších 97 osob přežilo válku jen šest. Z dětí a starších lidí včetně nejmladší oběti holokaustu Helenky Scheckové, jíž byly v době transportu dva roky, nepřežil nikdo. V Osvětimi zemřel i poslední pacovský rabín Nathan Guttmann, jehož dcera Nelly přežila holokaust a dnes žije v Izraeli.
Z celkového počtu obyvatel tedy Židé tvořili jen malý zlomek, přesto se však významně podíleli na hospodářském i politickém životě Pacova a i na činnosti městského zastupitelstva až do druhé světové války. V Pacově existovalo několik velkých židovských firem – závod na výrobu koženého zboží, velkoobchod, velkostatek a další. Po válce se však do Pacova vrátilo jen několik přeživších. Židovská komunita po několika staletích zanikla a za několik desetiletí zmizela i vzpomínka na ni.