příběh dalšího z pacovských přeživších holocaustu

Otto Margolius se narodil 29. 12. 1907 v rodině obchodníka Josefa Margolia v obci Velké Křepiny v tehdejším okrese Ledeč nad Sázavou. 

Oženil se s Valerií Synkovou (*21. 08. 1915) z Pacova. Z manželství se narodila dcera Eva (*21. 05. 1938). Rodiče Valerie Synkové, Rudolf a Hermína Synkovi, vlastnili v Pacově dům číslo popisné 228. Hermína Synková také pocházela z malé obce v okrese Ledeč nad Sázavou a je možné, že jejím prostřednictvím se Otto a Valerie seznámili.

Po okupaci byl Otto Margolius od 1. 4. 1940 totálně nasazen na velkostatku Otty Weisse v Pacově. Celá rodina byla spolu s ostatními židovskými obyvateli Pacova zařazena do transportu Cb, č. 60 (16. 11. 1942) z Tábora do Terezína.

Z Terezína byli všichni odesláni transportem Et, č. 553 (23. 10. 1944) do Osvětimi. Podle svědectví jeho synovce Otty Seidlera byly manželka a dcera Otty Margolia ihned po příjezdu do Osvětimi poslány do plynové komory.

Otto Margolius byl vybrán na otrocké práce v Buna-Werke und Leuna-Werke nedaleko Gliwice v Horním Slezsku, továrně na syntetický kaučuk a benzín. Osvobození se dočkal 21. 1. 1945.  V Katovicích poté krátkou dobu vykonával službu v sovětském strážním oddíle.

Po válce se již do Pacova nevrátil, ale usadil se v Mladé Boleslavi, kde před válkou žila jeho sestra Marie, provdaná Seidlerová, a kam se po válce vrátil její syn, synovec Otty Margolia, Otto Seidler.

Otto Margolius se podruhé oženil. Manželství bylo bezdětné.

✡