Článek vyšel v zářijovém čísle měsíčníku Z mého kraje.
Patrně první zmínkou o přítomnosti Židů v Pacově je daňový soupis z roku 1570, který zde uvádí jednu osobu. V polovině 17. století zde již jmenovitě známe 9 židovských mužů a chlapců, ženy uváděny nebyly. K nim se ještě počítal muž, „jenžto děti učí“, což dokládá, že jako každá rostoucí židovská komunita se i ta pacovská snažila zajistit si výuku svého náboženství v osobě učitele či rabína a pro svůj bohoslužebný život pokud možno vydržovat kantora čili chazana, který v modlitebně předzpěvoval náboženské texty. Nezřídka se stávalo, že tyto funkce vykonávala jedna a táž osoba. V 19. století měla již pacovská obec synagogu, jistě i rituální lázeň zvanou mikve a také školu, kde se vyučovalo v němčině.