Ohlédnutí za listopadovou besedou a inscenací

Na YouTube nyní můžete zhlédnout záznam veřejné besedy a následné dramatizace úryvku z pamětí jednoho z pacovských přeživších holokaustu Hanuše Badera v podání studentů pacovského gymnázia, které proběhly u příležitosti 75. výročí odsunu pacovských Židů do Terezína v listopadu 1942. Beseda i inscenace se uskutečnily v rámci víkendového programu Dějinná rozcestí a nenávratna na Vysočině, který uvedl Tikkun Pacov ve spolupráci se spolkem pro židovský památník v Černovicích 11.–12. 11. 2017. Záznam natočil Dušan Swalens.

Osudy pacovských Židů upoutaly školáky

„Jak dlouho žili Židé v Pacově?“ „Kdy byli Židé deportováni z Pacova a co se s nimi stalo?“ „Znáte jména některých pacovských Židů?“ „Byli jste někdy na židovském hřbitově v Pacově?“„“Víte, co jsou macesy a kde se v Pacově pekly?“ Na tyto a podobné otázky odpovídal les hlásících se rukou dětí z pátých tříd pacovské zakladní školy při přednášce o dějinách pacovských Židů, která proběhla v pondělí 26. března v hlavním sále pacovského zámku. Pacovské děti měly příležitost seznámit se s historií a osudy svých židovských spoluobčanů. Velký spontánní zájem, který děti během přednášky projejovaly, dává naději, že dějiny pacovských Židů nebudou zapomenuty a stanou se součástí kulturní paměti města a jeho mladé generace. Vybrané momentky z akce najdete na webových stránkách školy www.zspacov.cz

Z historie židovské obce v Pacově

Článek vyšel v zářijovém čísle měsíčníku Z mého kraje.

Patrně první zmínkou o přítomnosti Židů v Pacově je daňový soupis z roku 1570, který zde uvádí jednu osobu. V polovině 17. století zde již jmenovitě známe 9 židovských mužů a chlapců, ženy uváděny nebyly. K nim se ještě počítal muž, „jenžto děti učí“, což dokládá, že jako každá rostoucí židovská komunita se i ta pacovská snažila zajistit si výuku svého náboženství v osobě učitele či rabína a pro svůj bohoslužebný život pokud možno vydržovat kantora čili chazana, který v modlitebně předzpěvoval náboženské texty. Nezřídka se stávalo, že tyto funkce vykonávala jedna a táž osoba. V 19. století měla již pacovská obec synagogu, jistě i rituální lázeň zvanou mikve a také školu, kde se vyučovalo v němčině.

Pokračování článku zde

Rodáci bez hrobu nyní volně ke zhlédnutí

Dokumentární snímek Pavla Tychtla a Dušana Swalense Rodáci bez hrobu, v němž pamětníci z Pacovska a Černovicka vzpomínají na osudy židovských sousedů před druhou světovou válkou a během holokaustu, můžete nyní zhlédnout na webových stránkách města Pacov: www.mestopacov.cz/dokument-rodaci-bez-hrobu, případně též na YouTube s anglickými titulky: https://www.youtube.com/watch?v=805FzP3Eaxc

Minulý víkend byl velkým krokem pro pacovskou synagogu

Jedenáctého a dvanáctého listopadu 2017 se v Pacově a Černovicích uskutečnil vzpomínkový cyklus „Dějinná rozcestí a nenávratna na Vysočině“ u příležitosti 75. výročí listopadových transportů Židů a Židovek z Pacovska a Černovicka do Terezína, na kterém náš spolek spolupracoval s občanským spolkem Židovsk­ý památník Černovice u Tábora.

Pokračování zde

Zachránila se útěkem z pochodu smrti

příběh Věry Ledererové, která přežila pobyt v koncentračním táboře a po útěku z Německa se skrývala v Košeticích u Pacova
Věra Ledererová-Kaufmannová s manželem Egonem Kaufmannem v roce 1946.

Věra Ledererová-Kaufmannová s manželem Egonem Kaufmannem v roce 1946.

Věra Ledererová (* 20. 10. 1920 – 1998) byla dcerou obchodníka Emila Lederera, dlouholetého předsedy židovské náboženské obce v Pacově a člena městského zastupitelstva. Emil Lederer byl mezi prvními zatčenými v Pacově po okupaci. Byl zatčen v prosinci 1940 společně s Ludvíkem Poláčkem a Hanušem Baderem a v roce 1942 zahynul v koncentračním táboře Buchenwald (Bernburg).

Pokračování článku zde

Kdo ví, co to bylo za popel

životní příběh Hanuše Badera
Hanuš Bader ve Švédsku

Hanuš Bader ve Švédsku

Hanuš Bader byl jedním z mála pacovských přeživších holokaustu, kteří byli v listopadu 1942 posláni transportem z Pacova do Terezína a ve většině případů potom pokračovali do Osvětimi. Prošel osvětimským koncentračním táborem, odkud byl později převezen na nucené práce do Schwarzheide. Na konci války byl deportován do Bergen-Belsenu, kde na byl pokraji smrti osvobozen britskou armádou.

Pokračování článku zde

Všichni známí se s dědou zastavovali a dávali se s ním do řeči

Životní příběh pacovského rodáka a přeživšího holokaustu Leopolda Pachnera podle vzpomínek jeho vnučky Zuzany Lehner a vyprávění její matky Františky Adamové

Leopold Pachner

Leopold Pachner byl synem Anny Pachnerové (* 20. 9. 1897) rozené Schlesingerové (dcery Bernarda Schlesingera a Josefiny Kohnové narozené 2. 10. 1874 v Golčově Jeníkově), jehož otec Adolf zemřel v roce 1925. Měl bratra, který zemřel ještě před válkou, a zřejmě i sestru, která zahynula v koncentračním táboře.

Pokračování článku zde